Slavné stavby Prahy 10
Přijměte pozvání k procházce minulostí i současností desátého pražského obvodu. Publikace o staré i současné architektuře, půvabech a zajímavostech Prahy 10.
Městská část Praha 10 se sedmi tisíci domy a 110 000 obyvateli patří svou velikostí do první desítky měst v České republice. Je významnou městskou aglomerací zahrnující katastrální území Vršovic, Strašnic, Malešic a Záběhlic, části Michle, Vinohrad a nepatrné části Žižkova.
Historiie architektonického vývoje v těchto jednotlivých katastrálních územích sahá daleko do minulosti. Bouřlivý rozvoj výstavby a tím i architektury začal zejména ve druhé polovině XIX. a začátkem XX. století a to především v části Královských Vinohrad a také Vršovic, které byly v roce 1902 povýšeny na město.
Počátkem XX. století se podobně začaly rozvíjet příměstské obce Strašnice i Malešice a později, zejména po vzniku republiky a po vzniku Velké Prahy i obce zbývající.
Vývoj jednotlivých historických obcí přinesl bohatost architektonických forem - od dnes už neexistujících tvrzí ve Vršovicích, Záběhlicích a Malešicích, venkovských usedlostí, selských statků, zámků a zámečků v Malešicích, Záběhlicích a Práčích až po kostely a kaple, z nichž architektonicky nejvýznamnější je Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích.
Významnou je také vilová architektura, soustředěná ve vilových čtvrtích historických obcí, ať již jde o Vinohrady, Strašnice nebo Malešice, nebo o jednotlivé významné domy - Kotěrovu vilu pro Františka Trmala ve Strašnicích a vlastní vilu v Hradešínské ulici nebo Šalounovu vilu s ateliérem, vilu bratří Čapků na Vinohradech a mnoho dalších.
Pozoruhodná je také původní zástavba v Bylanské ulici, kterou tvořila řadové rodinné domy z architektonické dílny Josefa Gočára a Pavla Janáka nebo vinohradská a strašnická kolonie od Františka Alberta Libry. Významné z hlediska architektonického jsou také mnohé veřejné stavby z období monarchie i první republiky - například vršovická spořitelna, železniční stanice Praha- Vršovice, strašnické krematorium nebo Husův sbor na Vinohradech. Secesní vršovické domy Osvalda Polívky, nárožní činžovní dům s Waldesovým muzeem a řada dalších nájemných domů se stala, sdružena do bloků, předobrazem mohutného poválečného rozvoje sídlišť na volných, do té doby nezastavěných plochách na území celé Prahy 10.
Na přelomu XX. a XXI. století se Praha 10 stává sídlem mnoha významných institucí, které si zde postavily své nové, mnohdy architektonicky hodnotné budovy - budova MUZO v Olšinách byla oceněna jako Stavba roku 2000. Mezi další architektonicky zajímavé stavby patří také nový Justiční areál Na Míčánkách, tovární budova Sipral v Třebohostické ulici, sídlo Pražské energetiky a mnohé další. Tato výstava a kniha je tedy pozvánkou k vlastním procházkám a návštěvám toho nejlepšího, co v Praze 10 v architektuře a stavitelství vzniklo.
Historický vývoj s architektonickým dědictvím i současností na území Prahy 10 byl podnětem ke zpracování historie významných architektonických památek do podoby publikace, a výstavní expozice určených pro širokou veřejnost/ PKr, EH
Městská část Praha 10 se sedmi tisíci domy a 110 000 obyvateli patří svou velikostí do první desítky měst v České republice. Je významnou městskou aglomerací zahrnující katastrální území Vršovic, Strašnic, Malešic a Záběhlic, části Michle, Vinohrad a nepatrné části Žižkova.
Historiie architektonického vývoje v těchto jednotlivých katastrálních územích sahá daleko do minulosti. Bouřlivý rozvoj výstavby a tím i architektury začal zejména ve druhé polovině XIX. a začátkem XX. století a to především v části Královských Vinohrad a také Vršovic, které byly v roce 1902 povýšeny na město.
Počátkem XX. století se podobně začaly rozvíjet příměstské obce Strašnice i Malešice a později, zejména po vzniku republiky a po vzniku Velké Prahy i obce zbývající.
Vývoj jednotlivých historických obcí přinesl bohatost architektonických forem - od dnes už neexistujících tvrzí ve Vršovicích, Záběhlicích a Malešicích, venkovských usedlostí, selských statků, zámků a zámečků v Malešicích, Záběhlicích a Práčích až po kostely a kaple, z nichž architektonicky nejvýznamnější je Gočárův kostel sv. Václava ve Vršovicích.
Významnou je také vilová architektura, soustředěná ve vilových čtvrtích historických obcí, ať již jde o Vinohrady, Strašnice nebo Malešice, nebo o jednotlivé významné domy - Kotěrovu vilu pro Františka Trmala ve Strašnicích a vlastní vilu v Hradešínské ulici nebo Šalounovu vilu s ateliérem, vilu bratří Čapků na Vinohradech a mnoho dalších.
Pozoruhodná je také původní zástavba v Bylanské ulici, kterou tvořila řadové rodinné domy z architektonické dílny Josefa Gočára a Pavla Janáka nebo vinohradská a strašnická kolonie od Františka Alberta Libry. Významné z hlediska architektonického jsou také mnohé veřejné stavby z období monarchie i první republiky - například vršovická spořitelna, železniční stanice Praha- Vršovice, strašnické krematorium nebo Husův sbor na Vinohradech. Secesní vršovické domy Osvalda Polívky, nárožní činžovní dům s Waldesovým muzeem a řada dalších nájemných domů se stala, sdružena do bloků, předobrazem mohutného poválečného rozvoje sídlišť na volných, do té doby nezastavěných plochách na území celé Prahy 10.
Na přelomu XX. a XXI. století se Praha 10 stává sídlem mnoha významných institucí, které si zde postavily své nové, mnohdy architektonicky hodnotné budovy - budova MUZO v Olšinách byla oceněna jako Stavba roku 2000. Mezi další architektonicky zajímavé stavby patří také nový Justiční areál Na Míčánkách, tovární budova Sipral v Třebohostické ulici, sídlo Pražské energetiky a mnohé další. Tato výstava a kniha je tedy pozvánkou k vlastním procházkám a návštěvám toho nejlepšího, co v Praze 10 v architektuře a stavitelství vzniklo.
Historický vývoj s architektonickým dědictvím i současností na území Prahy 10 byl podnětem ke zpracování historie významných architektonických památek do podoby publikace, a výstavní expozice určených pro širokou veřejnost/ PKr, EH
© foibos 2011 | web by CZECH MULTIMEDIA INTERACTIVE
